|
|
Analýza naučných stezek ve vybraném modelovém území
Dědová, Ivana
Bakalářská práce se věnuje analýze naučných stezek na území okresu Benešov. Úvod je věnován definici pojmu naučná stezka a historii tohoto interpretačního média sloužícího k edukaci širokého spektra cílových uživatelů. Součástí práce je výčet a zjednodušená analýza aktuálně existujících naučných stezek, které se věnují přibližování hodnoty krajiny návštěvníkům na vybraném území. Za využití navržených kritérií a systému hodnocení kvality naučných stezek je podrobné analýze vystaveno pět vybraných naučných stezek. Na základě zjištěných poznatků je učiněn závěr, který pojmenovává nejčastější problémy při tvorbě a následném provozování naučných stezek na vybraném území. Stanoven je rovněž základní metodický rámec pro analýzu charakteristik a hodnocení kvality naučných stezek.
|
|
|
Paměť krajiny mikroregionu Ivančicko
Skálová, Petra
Diplomová práce se věnuje paměti krajiny mikroregionu Ivančicko. Mikroregion Ivančicko leží v Jihomoravském kraji, v jihozápadní části okresu Brno-venkov. Celkem do něj spadají tři města a devět obcí. Metodicky je práce založena na rešerši publikovaných informacích, srovnávací metodě, polostandardizovaných rozhovorech, SWOT analýze a vlastním terénním průzkumu. V teoretické části jsou nejdříve definovány základní pojmy, následně je velmi stručně popsán celý mikroregion, jeho vybrané památky, ochrana přírody a krajiny. Na závěr je stručně popsán jeho historický vývoj a současné dominanty. Z výsledků vyplývá, že vybraná zájmová oblast mikroregionu, tedy katastrální území Ivančice a Kounické Předměstí, se svými přírodními poměry příliš neliší, nicméně jejich historický vývoj území probíhal odlišně. Největší vliv na obě území zanechala průmyslová revoluce a následná socializace a kolektivizace v zemědělství. Na základě polostandardizovaných rozhovorů, týkajících se pouze krajiny kolem měst Ivančice a Oslavany, bylo zjištěno celkem 32 hodnot. Výsledky potom poukazují na fakt, že krajina mikroregionu sice bývala bohatá na spoustu krásných míst, ale většina z nich k dnešním dnům nenávratně změnila svoji podobu anebo úplně zanikla.
|
|
|
Krajinná paměť venkova - případová studie mikroregionu Jilemnicko
Crhová, Jana
Diplomová práce se zabývá pamětí krajiny mikroregionu Jilemnicka. Blíže popsány byly čtyři území ležící v tomto mikroregionu. Práce využívá metody literární rešerše, srovnávací metody, polostandardizovaných rozhovorů, vlastního terénního průzkumu a SWOT analýzy. V části literární rešerši je nejdříve vymezení základních pojmů. Následuje popis celého mikroregionu. Práce dále charakterizuje lokality z pohledu fyzicko-geografického, ekologického, krajinářského, historického a kulturního. Srovnávací metoda je použita k vyhodnocení změn krajinných struktur, a to na základě porovnání historických a aktuálních kartografických a fotografických záznamů. Dále využívá získaná data jednotlivých druhů pozemků. Z metody polostandardizovaných rozhovorů zachycuje změny území místními obyvateli a vymezeny hodnoty krajiny. Srovnávací metoda, metoda polostandardizovaných rozhovorů, terénní průzkum a SWOT analýza přispěly k navržení nového využití území.
|
|
|
Studie proveditelnosti krajinářských úprav v oblastech Františkov a Josefov v oblasti Kladruby nad Labem
Krejčiřík, Přemysl
Realizace tohoto projektu spadá do skupiny veřejných projektů s regionálním dopadem a vazbou na strategii rozvoje kraje a dotčených obcí a mikroregionu. Areál Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem je zařazen mezi objekty nominované státem na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Studie proveditelnosti byla vypracována na podkladě metodické příručky Ministerstva pro místní rozvoj ČR pro projekty podávané do programu SROP (05/2004). Struktura studie proveditelnosti vychází z osnovy "Zjednodušené studie proveditelnosti".
|
|
|
Hodnocení krajiny jako součást komunitního plánování. Mělnicko
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice ; Asociace Entente Florale CZ – Souznění, o.s., Praha ; Hendrych, Jan ; Boháč, Jaroslav ; Šestáková, Eva
Hlavním cílem projektu hodnocení krajiny s lidmi je zvýšení krajinně-kulturní identity – schopnosti obyvatel ztotožnit se "svou" krajinou. Ověření této schopnosti, stejně tak jako vnímání hranic krajiny, typu a charakteru krajiny, jsou zásadními hodnotami pro pochopení fungování krajiny. Cílem bylo zapojit obyvatele do procesu poznávání a posuzování krajiny, ve které se pohybují, vyzkoušet na území ČR (modelová území) metodiku použitou v Rakousku sdružením ECOVAST, upravit tuto metodiku pro české podmínky a konfrontovat výsledky vzniklé v rámci terénních prací s expertní typologií krajiny od firmy Löw a spol.
|
host ::
RSS.